Slovinský koktejl

Fotogalerie s popisky je tady: vytahni-paty-opet-do-slovinska.webnode.cz

Před dvěma lety jsme si dali Slovinsko paštikářsky s výstupem na Triglav a ještě předtím jsem měla adrenalinový nářez při kaňoningu na Fratarice v rámci mého projektu Slovinsko - Itálie. 

Slovinský koktejl 2020

Slovinsko nezklame. Nabízí horské i cyklistické zážitky, průzračné řeky a jezera, konejšivé vinařské oblasti i kousek jadranského pobřeží.

Komu? Každému, koho baví rozmanitost, tedy i nám, Pavlovi a mně.

Kdy? 1. - 12. 7.

Jak? Autem, na kole, pěšky.

Ubytování: 3x v kempu, jinak většinou u řek (Soča, Savinja) či v horách, ve stanu, pod širákem, v chatce a v bivaku.

Počasí: až na drobná poškádlení nám vysloveně fandilo

Co bylo:

Den první. Odpočinková cyklistika kolem jezera Millstatter See v Rakousku. Ubytování v Natura Eco Campu v Krajinské Goře.

Den druhý. Cestu přes sedlo Vršič jsme využili k výstupu na Mojstrovku. Pěkná ferátka, úžasné výhledy, nenáročný okruh. Odpoledne jsme se váleli a hodovali u Soči, prošli Bovec za uplakaného počasí, zavrhli zítřejší výstup na Mangart a odjeli do Mostu na Soči, abychom vypili motivační víno Goriška Brda jako přípravu na další den.

Den třetí. Tolminská korita (8 e vstup + 6 e za parkování), soutok Tolminky a Soči, přejezd do oblasti Goriška Brda a luxusní cyklistika v půvabné kopcovité krajince zpestřená ochutnávkou vína.

Okruh: Šmartno - Dobrovo - Medana - Vipolže - Šmartno, asi 15 km. Ubytování zase u Soči, večerní romantika a tak.

Den čtvrtý. Protože kvůli počasí vypadl Mangart, mohli jsme svá játra oblažit dalším pobytem ve vinařské oblasti, ve Vipavském údolí. Okruh necelých 40 km: Ajdovščina - Vipava - Štanjel - Vipavsky Križ - vynucený nákup v Ajdovščině a ubytko na soutoku Vipavy a Hubejl poblíž Napoleonova mostu.

Závěr cesty byl pozměněn z důvodu kritického nedostatku piv, což u Pavla vyvolává stres. Už před cestou do Slovinska jsem mu nabízela:"Mám ti koupit piva?" "Né, ty bys je koupila blbě" Protože ho znám a chtěla předejít zátěžovým situacím bez piva, opakovala jsem nabídku ještě několikrát. Nepřijal, tak jsem si nakoupila piva jen pro sebe, ve střídmé kalkulaci jeden den - jedno pivo. Kalkulace nevyšla, Pavlik moje blbě koupený piva (Krušovice, Gambrinus, t.č. v nabídce XXL) sprovodil ze světa hned na začátku. Ve Vipavském Križi začal otravovat, že musíme ještě jednou do Ajdovščiny na nákup, kde si opatřil zásobu Argusu. Kdo teda má horší vkus?

Den pátý. Krajinski park Strunjan, pláž, večerní Izola, kemp Belvedere.

Den šestý. Dopoledne výlet do historického centra Koperu. Parádní cyklotrasa podél moře, skoro žádný provoz, pravděpodobně kvůli covidu. Mnoho možností k zastavení a koupání. Slovinci sice mají jen kousek pobřeží (43 km), ale umějí ho dobře využít. Odpoledne jsme jeli na druhou stranu, krajinskim parkem Strunjan jsme po vysloveně snové cyklostezce přírodou a při pobřeží dojeli do města Strunjan (značně okupovaná pláž) a pokračovali do Lucije (půvabné městečko, přístav, kanal Fazan. Vnitrozemní cestou jsme se vydali zpět. Zcela jsme vynechali Piran a Portorož, páč jsme tam byli minule. Večer jsme popíjeli lokální víno, neboť i tato oblast je vinařská. Přidala se k nám paní odvedle, psycholožka zaměřená na léčbu závislostí. Asi jí Pavel připadal zajímavej.

Den sedmý. Opět se válíme v Izole. Odpoledne vyrážíme na poslední část dovolené, do Kamniško-Savinjských Alp. Stavili jsme se v městečku Kamnik. U soutěsky Predosejl, jsme uvařili čerstvé ryby a přespali.

Den osmý a devátý. Trek: izvir Kamniške Bistrice - Kamniško sedlo - Turska gora (2251m) - bivak pod Skutou - Kokrsko sedlo (Cojzova koča) a zpátky k prameni Bistrice, což byl největší problém, neb Pavla při sestupech bolí koleno. Celkem asi 20 km na těžko vč. vody. Jde se to ze 600, celkem se nastoupá/naklesá asi 2200m.

Závěr patřil koupání v jezírku u pramene Kamniške Bistrice v nádherně čisté a ledové vodě. Pak jsme sjeli po proudu Bistrice a přímo v korytě řeky, obtékaná vodou, jsem uvařila a pohodovali jsme. Navečer jsme popojeli k Veliké planině, objeli jsme ji, zapařili s magickým výhledem na hory i na krásný následující den.

Den desátý. Veliká planina, bezkonkurenční záležitost pojednaná cyklisticky. (Hodně se tlačilo a moje maličkost občas vedla kolo i z kopce, dodávám pro objektivitu obrazu.)   Podvečer a večer   u řeky Savinja.

Den jedenáctý. Logarska dolina, vodopád Palenk, vodopád Rinka a pramen říčky Črna. V Rince jsem se vykoupala a sklidila nečekaný potlesk od turistů, kteří mě pozorovali z Orlovo gnezda. Odpoledne jsme vyrazili směr domov, přespali na Moravě a těšili se na výlet, který naplánoval Pavel.

Den dvanáctý. Pavlův výlet. Moravské Bránice - vinicemi po červené - Stříbský mlýn (umělecká díla Pepy, penzion pro pohozené pány) - podle řeky Jihlavy kolem "ptačího hotelu" do Ivančic - rozhledna Rény - most Železňák - Moravské Bránice, pohodových 15 kiláků. Další zastávka byla na oběd v Čáslavi. 

Cesty tam i zpátky byly bezbolestné, protože jsme je zakomponovali do programu a přerušili zastávkami s atraktivním programem.

Dny jsme využili od rána do večera na maximum, ale celkově byla dovolená spíše nenáročná s mnoha odpočinkovými prolukami. Mužská polovina zájezdu kverulovala, že nemá zapotřebí běhat po horách a že jí bolí nožičky a kolínko, ale nakonec uznala, že to bylo dobré.